Primární rozdíl mezi rozhovory v adventuře a v RPG je ten, že v 90 % adventur mají na rozdíl od RPG rozhovory zcela lineární průběh a stejně tak postava v adventuře nemá žádné vlastnosti, kterými rozhovory nějakým způsobem ovlivňovala. Naprosto masivní rozdíl
Hrál jsi někdy úžasnou hru (jedna z nejlepší her co existuje) Fahrenheit: Indigo Prophecy? Nebo některé z adventur od Telltale?
Kam by jsi zařadil tyhle hry? Rozhovory nemají lineární průběh, postavy postupně získávají vlastnosti/schopnosti/předměty kterýma ovliňují příběh a na základě tvých rozhodnutí se mění děj hry, při čemž se můžeš dopracovat k mnoha rozdílným koncům...
Hrál a hrál. Proč myslíš, že jsem psal o 90 %? Adventur tohoto typu je tak strašně málo, že je prostě hloupý tím v téhle debatě jakkoliv argumentovat, protože to vůbec nejsou klasičtí zástupci žánru. A výtvory od Telltale toho mají s reálným hraním velmi málo společnýho, jsou to v jádru učebnicové příklady interaktivních filmů, u kterých člověk nemusí žádným způsobem přemýšlet.
Hrál a hrál. Proč myslíš, že jsem psal o 90 %? Adventur tohoto typu je tak strašně málo, že je prostě hloupý tím v téhle debatě jakkoliv argumentovat, protože to vůbec nejsou klasičtí zástupci žánru.
A stejně tak nový Torment patří mezi těch zbylých 10% adventur
No, z toho co jsi napsal to rozhodně nevyplývá, ale ty si z mých argumentů vyzobneš jen to co se ti v dané chvíli hodí do krámu a reaguješ jen na to a nereaguješ na celý můj příspěvek
To, že jsou v pár adventurách nelineární dialogy (nebo nelineární příběh) a možnost volby z nich žádný jiný žánr nedělá a není to ani žádná novinka. Tu nelineárnost dialogů jsem vázal zejména na ovlivňování dialogů prostřednictvím vlastností postavy, což prostě v žádné adventuře není a je to prakticky jen výsada RPG.
Ptal jsem se i na styl a obtížnost sbírání/kombinování/používání předmětů, ale moc jsem z tebe nedostal. Jaksi mám totž velký problém uvěřit, že sbírání/kombinování/používání předmětů se množstvím a obtížností byť jen blíží běžné adventuře.
Není to náhodou jedno, do jaký škatulky ta hra zapadá? Důležitější informace je, že se dá většině bojů vyhnout a ve hře chybí klasické dungeony. To mě docela vadí - i v tyranny jsem zahajzla, protože kolikrát radši někoho sejmu, než bych se s ním vykecával Dungeony mi budou taky scházet, ale na druhou stranu to může být pro někoho kladem a zpestřením.
No, z toho co jsi napsal to rozhodně nevyplývá, ale ty si z mých argumentů vyzobneš jen to co se ti v dané chvíli hodí do krámu a reaguješ jen na to a nereaguješ na celý můj příspěvek
Ale samozřejmě! Proč bych měl reagovat na věci na které nemám protiargumenty? Raději si vyberu jen to na co argumenty mám, abych vypadal eteligentně.
To, že jsou v pár adventurách nelineární dialogy (nebo nelineární příběh) a možnost volby z nich žádný jiný žánr nedělá a není to ani žádná novinka. Tu nelineárnost dialogů jsem vázal zejména na ovlivňování dialogů prostřednictvím vlastností postavy, což prostě v žádné adventuře není a je to prakticky jen výsada RPG.
Existuje spousta vyjímek z takového pravidla. Například (pra)staré dobré textové adventury.
Hráj jsi třeba Baner Sagu? Máš tam hlavního hrdinu, sbíraš předměty kterýma ho vybavuješ, bojuješ, získávaš zkušenosti, dostáváš levely, příběh je nelineární a můžeš ho ovlivňovat a přesto to není RPG, ale je to "pouze" tahová strategie s prvky RPG.
Už jsem hrál docela velké množství her (ironické je, že hraju skoro výhraděn RPG a adventury) a prostě mi přijde, že Torment má v sobě více z adventury než z RPG.
Z toho co jsem viděl při vývoji jsem myslel, že jako dungeon slouží třeba Castoff's Labyrinth.
Hahaha, absolutně ne Castoff's Labyrinth je jenom něco jako mini stronghold (do kterého se nedostaneš pokud tě někdo nezabije). Taková malá náhrada za marnici v Planescape.
Není to náhodou jedno, do jaký škatulky ta hra zapadá? Důležitější informace je, že se dá většině bojů vyhnout a ve hře chybí klasické dungeony. To mě docela vadí - i v tyranny jsem zahajzla, protože kolikrát radši někoho sejmu, než bych se s ním vykecával Dungeony mi budou taky scházet, ale na druhou stranu to může být pro někoho kladem a zpestřením.
Ta hra není špatná, jen je neobvyklá. Nejvíc mi ale vadí, že z klasického RPG má mnohem méně, než by měla mít. Jo a neřekl bych že se dá vyhnout většině bojů. Řekl bych že se dá vyhnout úplně všem, protože jsem za 20 hodin nenarazil na žádný, kterému by se vyhnout nedalo. Taky mi dost chybí absence nějakých nebezpečných oblastí, třeba divočiny, kde se potulují divoké šelmy nebo monstra.
Co se týká společníků, tak jsou celkem odfláknutí. S tím jak dlouho na tom dělali a s tím že nakonec představili jen 6 místo 9 (nemluvě o tom, jak moc je hra zaměřená na rozhovory) jsem čekal úroveň Planescape, nebo alespoň BG2. Dostal jsem však jen asi půlku toho co u společníků nabídlo PoE. Možná že za to může ten dlouholetý hype a ten jejich pokus se pořád srovnávat s Planescape, ale jednoduše řečeno I am not impressed...
Každopadně já jsem obvykle hodně přísný kritik, takže to možná nebude zas tak špatné.
P.S. Nehledě na to jak vyhýbavě na tuhle otázku během vývoje odpovídali tak ne, ve hře nejsou romance. Castoff nemá sexuální pud a hra se celkově tváří že sex neexistuje a děti nosí čáp.
Tak jsem to dohrál a mám smíšené pocity. ( Následující popis je bez spoilerů )
Herní doba je 20 - 40 hodiny (záleží na tom jak rychle čtete a kolik vedlejší úkolů plníte) což je lehký nadprůměr (ale docela málo když to srovnáme s hrami jako BG, Arcanum, Planescape nebo Fallout). Největším zklamání jsou lokace. Ačkoliv jsou pěkně udělané, tak je jich ukrutně málo. Ve hře jsou jen 2 "města" které mají po nějakých čtyřech lokacích a něco jako dvě "vesnice". To je všechno. Nic víc nečekejte. Můžete taky zapomenot na volné cestování. Jedné se totiž o "koridorové RPG", takže jdete jenom pořád dopředu a jakmile je jednou opustíte, nikdy se už nemůžete vrátit do míst která jste navštívili. Dále ve hře není jediný boj který by se nedal obkecat, takže pokud chce hrát za pacifustu co se snaží všechno vyřešit mírumilovně, tak mu ani nemusíte kupovat zbraně nebo zbroj a celou hru můžete odehrát jako čistokrevnou adventuru. Společíci jsou další slabinou. Ačkoliv jsou (minimálně 3 z 6) celkem dobře napsaní, tak jich chybí hloubka. Přirovnal bych je ke společníkům z Neverwinter Night 1 (původní hra bez datadisků). Takže si za půl roku pravděpodobně pořád budete pamatovat jejich jména a pár větami mi budete schopni popsat jejich charakter, ale to je asi tak všechno. Dalším negativem jsou ultrahnusné portréty postav. Bylo mi z nich tak na blití, že jsem ztrávi skoro 4 hodiny stahování a studováním programů, které mi dovolily vyjmout portéty ze hry a nahradit je něčím jiným. O dabingu se ani nemá smysl zmiňovat, protože když nepočítám bojové příkazy, tak hra obsahuje jen pár desitek namluvených vět. Zbraní je malo a zbrojí ještě méně (zhruba deset). Zkušeností strop je nastaven na lvl 16 (kterého dosáhnete někdy okolo 2 třetiny hry) a bez něj by jste skončili někde mezi 20 - 22. Obtížnost je ukrutně nízká a nejde změnit. Pokud se rozhodnete bojovat kde to jen půjde, nebudete mít žádné větší potíže všechny bitky odsólovat jen s hlavní postavou. Příběh je zajímavý a má velký potenciál, ale autoři ho bohužel nedokázali plně využít.
Konec hry je... podivý. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mě to strašně naštvalo, nebo potěšilo.
VERDIKT
Autořit se snažili oživit legendu. Bohužel neuspěli. Měli peníze, měli čas, měli dobrý nápad ale odflákli zpracování. Výsledek je lehce nadprůměrná RPG/adventura která neurazí, ale nijak neohromí. Ačkoliv jako celek jakž takž funguje, tak má hra obrovské množství malých i velkých chyb. Až na vyjímky (jako jsou portréty) vás nebude štvát to co ve hře je, ale to co v ní chybí. A list chybějících věcí by byl opravdu dlouhý...
Moje osobní hodnocení je zatím něco mezi 6 - 7/10 Než řeknu poslední slovo, tak potřebuju ještě pár dnů abych zpracoval ten konec
@Idaho Každý společník má jeden Q. Ale není to nic světoborného. Pokaždé je to obdoba "jdi a pokecej s nějakým chlápkem". Při sólo hře ti nic zásadního neuteče, ale ukecávání a podvádění bude trochu těžší, protože ti skoro všichni dávají pasivní (procentuální) bonusy do znalostí, vědy, přesvědčování, vyhrožování atd.
Hmm, teď jsem si vlastně uvědomil že v celé hře jsou jen 2 druhy Q 1) Jdi a pokecej 2) Jdi a seber
Každopádně ta moje malá recenze neměla nikoho odradit. Ta hra není špatná a vyplatí se ji zahrát. Jen to prostě není žádná legenda.
Tak to určitě nejsi, byl jsem alfa/beta tester a potom co udělali s 5m z crowdfundingu a několika roky práce, které nakonec zahodili kvůli portu na ps/xbox (usekli část příběhu, několik companionu, překopali combat), jsem se rozhodl, že se něčeho takového už nikdy nebudu účastnit. Takovéhle projekty dělají ze slušných lidí piráty. Neříkám, že hra je špatná (rozhodně to není na úrovní SoD datadisku), ale v žádném případě se to ani neblíží k původním hrám jako je Neverwinter Nights HotU nebo BG.
Mno já nevím, já si ji teda luxusně užíval...možná to bylo i tím, že jsem ji hrál celou dobu zkouřenej, tak či tak jsem se náramně bavil. Absence bojů se mi právě líbila, jsem nějakej přesycenej...Tyranny mě asi po bojové stránce vyčerpal. Nejspíš se mi to líbilo hlavně protože mě byl CG dost sympatickej a vůbec celej ten příběh byl supr, tedy námět! Dost mi chybělo nějaké hlubší zabřednutí to té mytologie okolo CG a jeho...mno vy víte...nechci spoilerovat. Přidat ještě mraky doplnujících informací/textů tak jsem naprosto spokojenej, takhle...8.5/10
Comments
Nebo některé z adventur od Telltale?
Kam by jsi zařadil tyhle hry?
Rozhovory nemají lineární průběh, postavy postupně získávají vlastnosti/schopnosti/předměty kterýma ovliňují příběh a na základě tvých rozhodnutí se mění děj hry, při čemž se můžeš dopracovat k mnoha rozdílným koncům...
To, že jsou v pár adventurách nelineární dialogy (nebo nelineární příběh) a možnost volby z nich žádný jiný žánr nedělá a není to ani žádná novinka. Tu nelineárnost dialogů jsem vázal zejména na ovlivňování dialogů prostřednictvím vlastností postavy, což prostě v žádné adventuře není a je to prakticky jen výsada RPG.
Ptal jsem se i na styl a obtížnost sbírání/kombinování/používání předmětů, ale moc jsem z tebe nedostal. Jaksi mám totž velký problém uvěřit, že sbírání/kombinování/používání předmětů se množstvím a obtížností byť jen blíží běžné adventuře.
Důležitější informace je, že se dá většině bojů vyhnout a ve hře chybí klasické dungeony.
To mě docela vadí - i v tyranny jsem zahajzla, protože kolikrát radši někoho sejmu, než bych se s ním vykecával
Proč bych měl reagovat na věci na které nemám protiargumenty?
Raději si vyberu jen to na co argumenty mám, abych vypadal eteligentně.
Například (pra)staré dobré textové adventury.
Hráj jsi třeba Baner Sagu?
Máš tam hlavního hrdinu, sbíraš předměty kterýma ho vybavuješ, bojuješ, získávaš zkušenosti, dostáváš levely, příběh je nelineární a můžeš ho ovlivňovat a přesto to není RPG, ale je to "pouze" tahová strategie s prvky RPG.
Už jsem hrál docela velké množství her (ironické je, že hraju skoro výhraděn RPG a adventury) a prostě mi přijde, že Torment má v sobě více z adventury než z RPG. Hahaha, absolutně ne
Castoff's Labyrinth je jenom něco jako mini stronghold (do kterého se nedostaneš pokud tě někdo nezabije). Taková malá náhrada za marnici v Planescape. Ta hra není špatná, jen je neobvyklá.
Nejvíc mi ale vadí, že z klasického RPG má mnohem méně, než by měla mít.
Jo a neřekl bych že se dá vyhnout většině bojů. Řekl bych že se dá vyhnout úplně všem, protože jsem za 20 hodin nenarazil na žádný, kterému by se vyhnout nedalo. Taky mi dost chybí absence nějakých nebezpečných oblastí, třeba divočiny, kde se potulují divoké šelmy nebo monstra.
Co se týká společníků, tak jsou celkem odfláknutí.
S tím jak dlouho na tom dělali a s tím že nakonec představili jen 6 místo 9 (nemluvě o tom, jak moc je hra zaměřená na rozhovory) jsem čekal úroveň Planescape, nebo alespoň BG2. Dostal jsem však jen asi půlku toho co u společníků nabídlo PoE. Možná že za to může ten dlouholetý hype a ten jejich pokus se pořád srovnávat s Planescape, ale jednoduše řečeno I am not impressed...
Každopadně já jsem obvykle hodně přísný kritik, takže to možná nebude zas tak špatné.
P.S.
Nehledě na to jak vyhýbavě na tuhle otázku během vývoje odpovídali tak ne, ve hře nejsou romance.
Castoff nemá sexuální pud a hra se celkově tváří že sex neexistuje a děti nosí čáp.
( Následující popis je bez spoilerů )
Herní doba je 20 - 40 hodiny (záleží na tom jak rychle čtete a kolik vedlejší úkolů plníte) což je lehký nadprůměr (ale docela málo když to srovnáme s hrami jako BG, Arcanum, Planescape nebo Fallout). Největším zklamání jsou lokace. Ačkoliv jsou pěkně udělané, tak je jich ukrutně málo. Ve hře jsou jen 2 "města" které mají po nějakých čtyřech lokacích a něco jako dvě "vesnice". To je všechno. Nic víc nečekejte. Můžete taky zapomenot na volné cestování. Jedné se totiž o "koridorové RPG", takže jdete jenom pořád dopředu a jakmile je jednou opustíte, nikdy se už nemůžete vrátit do míst která jste navštívili. Dále ve hře není jediný boj který by se nedal obkecat, takže pokud chce hrát za pacifustu co se snaží všechno vyřešit mírumilovně, tak mu ani nemusíte kupovat zbraně nebo zbroj a celou hru můžete odehrát jako čistokrevnou adventuru. Společíci jsou další slabinou. Ačkoliv jsou (minimálně 3 z 6) celkem dobře napsaní, tak jich chybí hloubka. Přirovnal bych je ke společníkům z Neverwinter Night 1 (původní hra bez datadisků). Takže si za půl roku pravděpodobně pořád budete pamatovat jejich jména a pár větami mi budete schopni popsat jejich charakter, ale to je asi tak všechno. Dalším negativem jsou ultrahnusné portréty postav. Bylo mi z nich tak na blití, že jsem ztrávi skoro 4 hodiny stahování a studováním programů, které mi dovolily vyjmout portéty ze hry a nahradit je něčím jiným. O dabingu se ani nemá smysl zmiňovat, protože když nepočítám bojové příkazy, tak hra obsahuje jen pár desitek namluvených vět. Zbraní je malo a zbrojí ještě méně (zhruba deset). Zkušeností strop je nastaven na lvl 16 (kterého dosáhnete někdy okolo 2 třetiny hry) a bez něj by jste skončili někde mezi 20 - 22. Obtížnost je ukrutně nízká a nejde změnit. Pokud se rozhodnete bojovat kde to jen půjde, nebudete mít žádné větší potíže všechny bitky odsólovat jen s hlavní postavou. Příběh je zajímavý a má velký potenciál, ale autoři ho bohužel nedokázali plně využít.
Konec hry je... podivý.
Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mě to strašně naštvalo, nebo potěšilo.
VERDIKT
Autořit se snažili oživit legendu. Bohužel neuspěli.
Měli peníze, měli čas, měli dobrý nápad ale odflákli zpracování. Výsledek je lehce nadprůměrná RPG/adventura která neurazí, ale nijak neohromí. Ačkoliv jako celek jakž takž funguje, tak má hra obrovské množství malých i velkých chyb. Až na vyjímky (jako jsou portréty) vás nebude štvát to co ve hře je, ale to co v ní chybí. A list chybějících věcí by byl opravdu dlouhý...
Moje osobní hodnocení je zatím něco mezi 6 - 7/10
Než řeknu poslední slovo, tak potřebuju ještě pár dnů abych zpracoval ten konec
P.S.
Malá ukázka na jaké portréty ve hře narazíte:
http://sagamer.co.za/wp-content/uploads/2017/03/torment-companions-630x420.jpg
Takže pokud budu hrát se solo postavou, tak mi nic zásadního neuteče?
Každý společník má jeden Q.
Ale není to nic světoborného.
Pokaždé je to obdoba "jdi a pokecej s nějakým chlápkem".
Při sólo hře ti nic zásadního neuteče, ale ukecávání a podvádění bude trochu těžší, protože ti skoro všichni dávají pasivní (procentuální) bonusy do znalostí, vědy, přesvědčování, vyhrožování atd.
Hmm, teď jsem si vlastně uvědomil že v celé hře jsou jen 2 druhy Q
1) Jdi a pokecej
2) Jdi a seber
Každopádně ta moje malá recenze neměla nikoho odradit.
Ta hra není špatná a vyplatí se ji zahrát.
Jen to prostě není žádná legenda.
http://store.steampowered.com/app/272270
Už jsem se začínal bát, že jsem sám kdo nebyl spokojený