Zdravím. Doufám, že nepíšu moc pozdě... Českou verzi už jsem taky nehrál docela dost let, takže nevím, jestli šlo o jedničku nebo dvojku. Ale trochu divné byly některé hlášky uprostřed boje, třeba takové "Už ne!" z "No more" bych vyměnil například za "Už nemohu" nebo "Víc nesnesu". A namísto Vejtahy bych doporučil použít termín Lupič. Pořád má co dělat se zlodějským řemeslem a navíc byl jako specializace používán i v Dračím Doupěti, takže by nemusel tak vadit. Akorát mi k němu nesedí slovní charakteristika pro Vejtahu ze dvojky v BG2.
No, jelikož Baal měnil rasy a těla, když znásilňoval všechny ty ženy, tak by jste neměli mít žádné společné geny a protože v případě bohů lze těžko aplikovat koncept rodiny, tak se v tomto případě nedá považovat jakýkoliv vztah s Imoen za incestní. Navíc si uvědom, že tě označují převážně za Baalova zplozence, místo Baalova dítěte. ( Tvůj fyzický otec bylo více méně Baalem vytvořené uměle tělo naplněné jeho esencí )
Stejně tak by jsi mohl říct, že biblický Adam a Eva byli defakto bratr a sestra ( tady je to trochu složitější vzhledem k tomu že byla uděláná z Adamova žebra, ale v tomhle případě zkusme tuto část ignorovat a předstírejme že je oba stvořil bůh [ prakticky] z ničeho ), protože byli stvořeni stejným bohem ( o lidech se stejně mluví jako o dětech božích ) a stejnou silou.
Navíc většina bohů světa FR nemá jednotnou podobu ( vyjma avatárů, ale se Slayerem by Baal asi těžko plodil nějaké děti ) a proto se mohou zjevit v různých rasách a podobách.
Ufffffffff, poněkud vyčerpávají odpověd na to abych řekl jen: "" Na sexu s Imoen není nic špatného ""
Zdravíčko, já hrál BG1 asi před půl rokem, takže mám překlad ještě ve skoro živé paměti. Většina textů je přeložená dobře, ale pak tam jsou části, který zřejmě překládal někdo nepříliš angličtiny znalý, takže jsou tam celé dialogy, které absolutně nedávají smysl, doslova se jedná o strojový překlad. Vzpomínám si, že chyby byly hned na začátku ve Svítící tvrzi a třeba ke konci hry rozhovory myslím že s Tamoko, jsou v podstatě nepochopitelné. A v průběhu hry je takových částí několik, záleží asi, kdo daný blok textu překládal. To BG2 je na tom o hodně líp, tam jsou chyby v podstatě drobné výjimky.
@christof Dobrodruh je skutečně příliš obecné, ale čeština má mnohem hezčí a výstižnější slova než je Vejtaha :-/. To zní až urážlivě a zcela v protikladu s popisem Swashbucklera jenž je vtělenou kombinací schopností, šarmu a cti. Akrobat zase zní příliš sportovně a teatrálně. Frajer už zní o poznání lépe, ale zas to není dost výstižné. Já bych řekl, že slovo které hledáme je Švihák. Švihák je frajer, provokatér, lev salonů a duelant v krajkách. Jeho jazyk je stejně ostrý jako jeho meč, s oblibou vyhledává střety, ale není krvelačný, využívá ego svého protivníka ve svůj prospěch a daleko raději ho zesměšní, než aby zabil. Když se řekne Švihák vybavím si Jeana-Palula Belmonda, či Terence Hilla v jejich nejlepších rolích. Prostě chlapíky co se dokážou vysekat z neuvěřitelných situací, poradí si mnohdy i beze zbraně a při tom všem stíhají dobývat přízeň dam jako by se o nic nejednalo. Švihák nemá (obvykle) potřebu vrážet protivníku kudlu do zad, naopak, chytře a drze vyprovokuje soupeře k souboji. Docílí tak, buď vítězství všem na očích, či zmatku takového rázu, že není síly která by ho zadržela ;-). Každopádně sklidí všeobecný obdiv a zaboduje u žen způsobem, který by mu záviděl i mnohý Bard. (Koneckonců z hlediska zařazení je Švihák přesně uprostřed mezi Zlodějem, Kavalírem a Bardem Šprýmařem).
@christof Pokud jde o fiktivní či historické postavy, jako Šviháka (Swashbucklera) bych zařadil Černého tulipána, kapitána Blacka v podání T. Hilla, Dona Caezara (toho pravého) synovce Dona…, Zorro …, Švihák by dokonale zapadl mezi mušketýry Ludvíka XIV. Abych Někoho neurazil, musím jmenovat i Juraje Jánošíka, který ať v husarském, ala-hraničářském či v dokonalém lidovém sl. kroji, je prostě prototypem Šviháka v nejlepším smyslu slova a přesně dle definice Swashbucklera. Nejšviháčtějším Švihákem ze všech šviháků je Červený bedrník. Okázalý džentlmen, dokonalý špion a zloděj neviditelný, ač všem na očích, téměř nepolapitelný a co je nejdůležitější, má vždy perfektní nákrčník! ;-) (Právě mi došlo že 007 je vlastně moderní verzí téhož). Světově nejproslulejším Švihákem je však nepochybně Belmondův Cartouche. Na zloděje až příliš čestný, ba i čestnější než mnohý rytíř, miláček dam, obklopen věrnými druhy koná neuvěřitelné úniky i loupeže. (Švihák se obklopuje schopnými druhy v boji, kteří ho mohou vytáhnout ze šlamastiky, když všechny finty i chytrost selžou. Ten který je nemá, bývá dříve či později polapen, s nejistou vyhlídkou, či s vyhlídkou na T ;-) ) Určitě vás napadnou mnohé další příklady postav, které se hodí do této mimořádně oblíbené hrdinské kategorie…
Toto je moje doporučení, Swashbuckler je prostě Švihák.
(Neplést se všivákem, ačkoliv má Švihák nepochybně smysl pro lecjakou lotrovinu, určitě u toho bude vypadat hrdinsky a obdivuhodně.)
@Slash_luke nemyslíš tím trpaslíkem gnomku z Přátelské náruče? Tam je to jasně definované, když chce přinést, ty manželovy boty. Pokud jde o vousy tak přepokládám, že u trpasličích a gnomských žen jde pouze o nezbytný šatníkový doplněk*, alespoň doufám. :-)
@Rad_Bbridge Myslím že máš ohledně Swashbucklera hodně zkreslené mínění. 1) Opravdu mě rezesmálo že se ho snažíš prezentovat jako stělesnění cnosti které dokonce přirovnáváš k mušketýrům Uvědom si prosím že je to zloděj. To co popisuješ zní spíše jako multipovolání Bard/Paladin. 2) Další věc, tvrdit že si mnohdy poradí beze zbraně je u kitu zaměřeného na zbraňové dovednosti taky docela úsměvné. 3) Nemůžu si pomoct, ale než toho tvého " Šviháka " tak bych tam raději nechal toho Vejtahu. Jednak jsem zásadně proti názvu s háčky a jednak je Švihák hodnocení spíše vzhledové než schopností.
To všechno co jsi tady jmenoval byly všechno postavy kterým pryští charisma s každého záhybu těla a mají od běžných lidí HODNĚ daleko ( Zřejmě jsi četl až moc románů ). Určitě by jsi za Šviháka neoznačil nějakého špinavého, znetvořeného zloděje, nehledě na jeho schopnosti.
Ironie je že navzdory tomu jaký má čeština bohatý slovník, stále nemůžeme najít vhodný název. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a myslím že bychom měli použít slovo " Duelista ". Pro obyčejného zloděje je boj až na posledním místě, protože v něm nijak zvlášť nevyniká. Důležité je nebudit pozornost všechno udělat čistě a nenápadně a když už si ušpinit ruce, tak jednou přesnou ranou ze stínu. Swashbuckler má své zlodějské schopnosti částečně omezené, protože místo toho tráví více času zbraňovým výcvikem. Jelikož nečerpá ani žádné výhody ze zákeřných útoků, je více než logické že bude mnohem více času trávit normálním bojem. Navíc by to nebylo poprvé co byl tento název použit, protože i v Dragon Age ( které o sobě rádo tvrdí že je duchovním nástupcem ságy BG [ to teď nebudu rozmazávat, bylo by to na delší diskuzi ] má možnost za jedno za zaměření zloděje zvolit právě Duelistu. Neříkám že " Duelista " je jako překlad Swashbucklera dokonalý, ale jelikož je Dobrodruh příliš obecný a skoro všechny další alternativy znějí strašně nebo nevyjadřují to čím by povolání mělo být, tak myslím že je to nejlepší možná volba.
Jak říká @Edvin a @Hor89 - duelista se k tomu hodí a ten šermíř by taky šel. Promiň @Rad_Bbridge ale švihák se fakt nehodí - Swashbuckler může být třeba dezertér z armády který se vydal za dobrodružstvím a to doopravdy švihák není.
@Edvin 1) Mé mínění o Swashbucklerovi vychází z jeho popisu z BG2. Cituji: „Tento zloděj je trochu akrobat, trochu bojovník a trochu šprýmař: ztělesnění šarmu a ctnosti.“ A přiznávám, že mě to u zlodějského povolání zpočátku také dost překvapilo. Nicméně pak jsem si uvědomil, že právě tímto dojmem působí mnozí filmoví a románoví hrdinové, něco jako: „Je to parchant, ale zatraceně sympatickej.“ A že jsou výjimeční? No jasně že jsou, proto také někoho takového hned tak nepotkáte. A jestli je Swashbuckler prototypem běžného zloděje, tak sním svůj klobouk. Každý zloděj taky nemůže být lupičským kapitánem. (Tím chci říct, že dlouhodobě úspěšným kapitánem bude vždycky někdo nad druhé značně vynikající a může to být stejně ve lstivosti, či třeba jen v hrubosti a síle.) Mám dojem, že rozdíl v mém a tvém pohledu na Swashbucklera, je hlavně v tom, že já ho vnímám víc jako RP postavu, kdežto ty to bereš víc mechanicky, jen jako povolání a basta. Ale polož si otázku, proč se jmenuje Swashbuckler a nikoli třeba jednoduše Bandita? Není to pro to, aby bylo možné dát postavě širší perspektivu, než by bylo pouhé přepadání pocestných? Nahrazení povolání Zloděj výrazem Tulák, má podobný efekt. Švihák mi připadá jako lépe (i pozitivněji) znějící alternativa k Vejtahovi a je to slovo dnes už prakticky mrtvé, jeho slovníkový význam je už z běžné řeči zcela vytlačený výrazem frajer. To že začíná podobně jako Swashbuckler, je jen vedlejší bonus. Dle mě je Swashbuckler lotr s oblibou působící (a dráždící) přímo ve společnosti, (ale může být kdekoli, kde mu to bude víc vyhovovat... a dostatečně vynášet). Svoji přítomnost mezi smetánkou (i všemi stupni společnosti níže, jen pro ujasnění), může utajit tak dlouho, jak se mu to zrovna hodí. Rozhodně Tam vydrží mnohem déle než běžný zloděj, třeba tak dlouho, aby mohl uloupit žold pro půl armády, či detailní informace o obraně atp. (Nic z toho co si představuju není dogma, jen ozvěna myšlenek, jako reakce na tvorbu jiných lidí.) Že ho idealizuju? Bard/Paladin? Neřekl bych, já ho popsal jako 1/3 Kavalíra a 2/3 Lotra, což jsou Zloděj a Bard, čili jasně u něj převládá ten neřád ;-) A i kdyby měl čirou náhodou zákonné sklony, fakt je ten, že jakýkoli druh Zloděje smí být zákonného přesvědčení, tím spíš Swashbuckler. Mnozí jsou zlodějem profesně a jiní se jím stali jen kvůli okolnostem. (Krade snad Sam Fisher pro svou soukromou potřebu v samoobsluze, že ne? A je snad o to méně Zlodějem? Tím nechci tvrdit, že je to příklad Swashbucklera, to zcela určitě není.)
Sakra chlapi, vy to neslyšíte?! Jedno z těch slov je vždycky uhlazenější verzí. Mě osobně se zamlouvá výraz Švihák, ale nikomu ho nevnucuju, Šermíř, či Duelant zní taky dobře. (Nic ve zlém, ale ač je Duelista popisnější než Vejtaha, za uši tahá úplně stejně.)
Cituji: „Tento zloděj je trochu akrobat, trochu bojovník a trochu šprýmař: ztělesnění šarmu a ctnosti.“
Jsem rád že jsi to zmínil, protože jsem to chtěl nadhodit už dávno, ale zapoměl jsem na to. Tady jde totiž nejspíš o překladatelskou chybu. Je třeba rozlišovat slova "ctnost" a "čest" protože v žádném případě neznamenají to samé. Čest je velmi obtížné přesně definovat, ale velmi obecně je čest to, čím si člověk zasluhuje i získává úctu a důvěru a co ztrácí podvodem, zradou, zbabělostí, tedy tam, kde zklamal důvěru druhých, kteří se na něho spoléhali. Nevím jak vám, ale tohle mi nezní jako popis zlodějského povolání . Na druhou stranu " Ctnosti " jsou pro zloděje snad ještě horší. Ctnosti se odvíjejí od známých 7 křes'tanských ctností, které jsou: Pokora, Štědrost, Přejícnost, Mírumilovnost, Cudnost, Střídmost a Činorodost. Já neříkám že nikdy nemůže existovat taková fantasmagoriská šílenost jako ctnostný zloděj, ale rozhodně není možné podle pár narušených jedinců chrakterizovat celý výkon jejich povolání a proto považuji tento překlad za chybný. ( @christof pokud budeš mít možnost, podívej se na to prosim tě ).
Jo a co se týče toho tvého nekonečného Šviháka...
Švihák, Elegán, Krasavec, všechno jsou to podobná slova, která označují vzhled a né schopnosti ! Něco podobného můžeš říkat o Bradu Pittovi a né o zloději specializovaném na boj.
Rád bych pomo s beta testem češtiny na Macu... jen to třeba projít chvíli a zkouknout jestli ení problém s použitým písmem nebo něco. Pokud to někdo nedělal...
@christof: Nějaká šance, že by teď vypustili alespoň část programu - tvorbu postavy? Bylo by to prima demo, fajn promo a lidem jako já by to zkrátilo čekání o pěkných pár hodin. Zvláště pokud by šla postava uložit, a potom v ostré hry rovnou načíst a začít hrát. : )
@hornap hm, o demu se zatím nemluvilo, ale tvorba postavy je skoro stejná jako v BG2 (kity atd.), jen je tam navíc blackguard, nové portréty a nové zvuky
Nesouhlasím, klidně z něj můžeš mít docela schopného lučištníka nebo ho nechat bojovat s drtivými zbraněmi. Šermíř by dávalo smysl kdyby měl nějaké zvláštní zaměření na sečné nebo bodné zbraně, ale on je všeobecně zaměřený na všechno, takže ho nemůžeš omezit " jen na šermíře ".
Proti šermíři mluví, že je to termín pro válečníka (používajícího pravděpodobně sečné, jednoruční zbraně) a ne pro zloděje, bylo by to dost matoucí. Aniž bych řešil všechny vaše důvody pro a proti, Švihák na mne působí naprosto stejně jako působil Vejtaha.
@Edvin napsal: „Ctnosti se odvíjejí od známých 7 křes'tanských ctností, které jsou: Pokora, Štědrost, Přejícnost, Mírumilovnost, Cudnost, Střídmost a Činorodost.“*
Promiň Edvine, ale mýlíš se. Toto jsou přece ctnosti vytvořené a plně platné jen pro dobré přesvědčení. Neutrálové budou mít k některým bodům výhrady, něco považují za podružné, či zcela irelevantní. A zlí mají naprosto jiný seznam ctností a ten jak se domnívám, vypadá asi takto: Moc, Bohatství**, Lstivost, Síla, Nelítostnost, Vytrvalost a nezdravé Sebevědomí. (Hrabivost a Nedůvěru nemohou považovat za ctnost, ovšem z naprosto jiných příčin než ti dobří.) Mnoho mocných králů bylo z „nějakého“ důvodu zákonně zlých, no středověk…, otázka je, kdy definitivně skončí. (Je to holt stále v příliš mnoha hlavách, ale Zlo je zlé. Spirála Blbosti se prozatím zrychluje... Vyviň se, či zhyň, platí pro všechny lidi, bez výjimek.)
Zloděj tedy může být z pohledu jistého okolí, „ctnostný“. Toto okolí se ve svém přesvědčení, navzájem podporuje, čímž může vytvořit iluzi, že jde o standard. Je to zúžená perspektiva, jako když bydlíte celý život v údolí. A zejména platí, že ten kdo nechce nic vědět a nic vidět, ten neuvidí i kdyby byl sebeinteligentnější! (Pořád ještě mluvím o perspektivě/moudrosti.)
*(schází mi tam výrazně: schopnost Spolupráce)
**(místo Bohatství si u některých primitivních postav/příšer dosaďte třeba schopnost lovu, rozměry, plodnost, jedovatost, hypnózu, barvu, hlučnost, či smrad.)
Ohledně šermíře musím souhlasit s Edvinem. Svádí to k myšlence na specializaci v boji zblízka. Nezávisle na tom, zda-li jde o jednoruční či dvojruční zbraně. Naopak výraz „duelista“, zavání otrockým překladem z anglického „duelist“ a zní trochu těžkopádně, v porovnání s v češtině tradiční formou „duelant“, (jak potvrzuje i kontrola pravopisu…). Pokud bych někdy dříve než tady slyšel výraz duelista, mohl bych ho bez přesnější specifikace, klidně považovat za člena hudebního tělesa.
@Edvin napsal: „Ctnosti se odvíjejí od známých 7 křes'tanských ctností, které jsou: Pokora, Štědrost, Přejícnost, Mírumilovnost, Cudnost, Střídmost a Činorodost.“*
Promiň Edvine, ale mýlíš se. Toto jsou přece ctnosti vytvořené a plně platné jen pro dobré přesvědčení.
Obávám se, že se mýlíš ty.
Slovo " Ctnost " má pevně daný význam a můžeš se o tom dočíst v každém lepším slovníku nebo v nějaké encyklopedii. Navíc jsou ctnosti jenom dobré, neutrální nebo zlé postavy nemají žádné neutrální nebo zlé ctnosti. Význam tohoto slova se dá vysledovat až do antického řecka, ale u nás se vžil spíše příklad s rytířskými ctnosti ( zas tak moc se od těch řeckých neliší, myšlenka je stejná )
Tady máš přímo slovníkový výpis:
" Ctnost (řec. αρετη, areté, lat.virtus) je vypěstovaný a navyklý (habituální) sklon k dobrému jednání. České slovo ctnost souvisí se slovy ctít, čest, úcta. "
Comments
Stejně tak by jsi mohl říct, že biblický Adam a Eva byli defakto bratr a sestra ( tady je to trochu složitější vzhledem k tomu že byla uděláná z Adamova žebra, ale v tomhle případě zkusme tuto část ignorovat a předstírejme že je oba stvořil bůh [ prakticky] z ničeho ), protože byli stvořeni stejným bohem ( o lidech se stejně mluví jako o dětech božích ) a stejnou silou.
Navíc většina bohů světa FR nemá jednotnou podobu ( vyjma avatárů, ale se Slayerem by Baal asi těžko plodil nějaké děti ) a proto se mohou zjevit v různých rasách a podobách.
Ufffffffff, poněkud vyčerpávají odpověd na to abych řekl jen: "" Na sexu s Imoen není nic špatného ""
Dobrodruh je skutečně příliš obecné, ale čeština má mnohem hezčí a výstižnější slova než je Vejtaha :-/. To zní až urážlivě a zcela v protikladu s popisem Swashbucklera jenž je vtělenou kombinací schopností, šarmu a cti. Akrobat zase zní příliš sportovně a teatrálně. Frajer už zní o poznání lépe, ale zas to není dost výstižné.
Já bych řekl, že slovo které hledáme je Švihák. Švihák je frajer, provokatér, lev salonů a duelant v krajkách. Jeho jazyk je stejně ostrý jako jeho meč, s oblibou vyhledává střety, ale není krvelačný, využívá ego svého protivníka ve svůj prospěch a daleko raději ho zesměšní, než aby zabil.
Když se řekne Švihák vybavím si Jeana-Palula Belmonda, či Terence Hilla v jejich nejlepších rolích. Prostě chlapíky co se dokážou vysekat z neuvěřitelných situací, poradí si mnohdy i beze zbraně a při tom všem stíhají dobývat přízeň dam jako by se o nic nejednalo.
Švihák nemá (obvykle) potřebu vrážet protivníku kudlu do zad, naopak, chytře a drze vyprovokuje soupeře k souboji. Docílí tak, buď vítězství všem na očích, či zmatku takového rázu, že není síly která by ho zadržela ;-). Každopádně sklidí všeobecný obdiv a zaboduje u žen způsobem, který by mu záviděl i mnohý Bard. (Koneckonců z hlediska zařazení je Švihák přesně uprostřed mezi Zlodějem, Kavalírem a Bardem Šprýmařem).
Pokud jde o fiktivní či historické postavy, jako Šviháka (Swashbucklera) bych zařadil Černého tulipána, kapitána Blacka v podání T. Hilla, Dona Caezara (toho pravého) synovce Dona…, Zorro …, Švihák by dokonale zapadl mezi mušketýry Ludvíka XIV. Abych Někoho neurazil, musím jmenovat i Juraje Jánošíka, který ať v husarském, ala-hraničářském či v dokonalém lidovém sl. kroji, je prostě prototypem Šviháka v nejlepším smyslu slova a přesně dle definice Swashbucklera.
Nejšviháčtějším Švihákem ze všech šviháků je Červený bedrník. Okázalý džentlmen, dokonalý špion a zloděj neviditelný, ač všem na očích, téměř nepolapitelný a co je nejdůležitější, má vždy perfektní nákrčník! ;-) (Právě mi došlo že 007 je vlastně moderní verzí téhož).
Světově nejproslulejším Švihákem je však nepochybně Belmondův Cartouche. Na zloděje až příliš čestný, ba i čestnější než mnohý rytíř, miláček dam, obklopen věrnými druhy koná neuvěřitelné úniky i loupeže. (Švihák se obklopuje schopnými druhy v boji, kteří ho mohou vytáhnout ze šlamastiky, když všechny finty i chytrost selžou. Ten který je nemá, bývá dříve či později polapen, s nejistou vyhlídkou, či s vyhlídkou na T ;-) )
Určitě vás napadnou mnohé další příklady postav, které se hodí do této mimořádně oblíbené hrdinské kategorie…
Toto je moje doporučení, Swashbuckler je prostě Švihák.
(Neplést se všivákem, ačkoliv má Švihák nepochybně smysl pro lecjakou lotrovinu, určitě u toho bude vypadat hrdinsky a obdivuhodně.)
nemyslíš tím trpaslíkem gnomku z Přátelské náruče? Tam je to jasně definované, když chce přinést, ty manželovy boty. Pokud jde o vousy tak přepokládám, že u trpasličích a gnomských žen jde pouze o nezbytný šatníkový doplněk*, alespoň doufám. :-)
*(kupovaný spolu se zlevněným kamením)
Dík. V komentech jsem zatím tak trochu noob
Myslím že máš ohledně Swashbucklera hodně zkreslené mínění.
1) Opravdu mě rezesmálo že se ho snažíš prezentovat jako stělesnění cnosti které dokonce přirovnáváš k mušketýrům Uvědom si prosím že je to zloděj. To co popisuješ zní spíše jako multipovolání Bard/Paladin.
2) Další věc, tvrdit že si mnohdy poradí beze zbraně je u kitu zaměřeného na zbraňové dovednosti taky docela úsměvné.
3) Nemůžu si pomoct, ale než toho tvého " Šviháka " tak bych tam raději nechal toho Vejtahu. Jednak jsem zásadně proti názvu s háčky a jednak je Švihák hodnocení spíše vzhledové než schopností.
To všechno co jsi tady jmenoval byly všechno postavy kterým pryští charisma s každého záhybu těla a mají od běžných lidí HODNĚ daleko ( Zřejmě jsi četl až moc románů ). Určitě by jsi za Šviháka neoznačil nějakého špinavého, znetvořeného zloděje, nehledě na jeho schopnosti.
Ironie je že navzdory tomu jaký má čeština bohatý slovník, stále nemůžeme najít vhodný název. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a myslím že bychom měli použít slovo " Duelista ". Pro obyčejného zloděje je boj až na posledním místě, protože v něm nijak zvlášť nevyniká. Důležité je nebudit pozornost všechno udělat čistě a nenápadně a když už si ušpinit ruce, tak jednou přesnou ranou ze stínu. Swashbuckler má své zlodějské schopnosti částečně omezené, protože místo toho tráví více času zbraňovým výcvikem. Jelikož nečerpá ani žádné výhody ze zákeřných útoků, je více než logické že bude mnohem více času trávit normálním bojem. Navíc by to nebylo poprvé co byl tento název použit, protože i v Dragon Age ( které o sobě rádo tvrdí že je duchovním nástupcem ságy BG [ to teď nebudu rozmazávat, bylo by to na delší diskuzi ] má možnost za jedno za zaměření zloděje zvolit právě Duelistu. Neříkám že " Duelista " je jako překlad Swashbucklera dokonalý, ale jelikož je Dobrodruh příliš obecný a skoro všechny další alternativy znějí strašně nebo nevyjadřují to čím by povolání mělo být, tak myslím že je to nejlepší možná volba.
Docela by šel i šermíř.
1) Mé mínění o Swashbucklerovi vychází z jeho popisu z BG2. Cituji: „Tento zloděj je trochu akrobat, trochu bojovník a trochu šprýmař: ztělesnění šarmu a ctnosti.“
A přiznávám, že mě to u zlodějského povolání zpočátku také dost překvapilo. Nicméně pak jsem si uvědomil, že právě tímto dojmem působí mnozí filmoví a románoví hrdinové, něco jako: „Je to parchant, ale zatraceně sympatickej.“ A že jsou výjimeční? No jasně že jsou, proto také někoho takového hned tak nepotkáte. A jestli je Swashbuckler prototypem běžného zloděje, tak sním svůj klobouk. Každý zloděj taky nemůže být lupičským kapitánem. (Tím chci říct, že dlouhodobě úspěšným kapitánem bude vždycky někdo nad druhé značně vynikající a může to být stejně ve lstivosti, či třeba jen v hrubosti a síle.)
Mám dojem, že rozdíl v mém a tvém pohledu na Swashbucklera, je hlavně v tom, že já ho vnímám víc jako RP postavu, kdežto ty to bereš víc mechanicky, jen jako povolání a basta. Ale polož si otázku, proč se jmenuje Swashbuckler a nikoli třeba jednoduše Bandita? Není to pro to, aby bylo možné dát postavě širší perspektivu, než by bylo pouhé přepadání pocestných? Nahrazení povolání Zloděj výrazem Tulák, má podobný efekt.
Švihák mi připadá jako lépe (i pozitivněji) znějící alternativa k Vejtahovi a je to slovo dnes už prakticky mrtvé, jeho slovníkový význam je už z běžné řeči zcela vytlačený výrazem frajer. To že začíná podobně jako Swashbuckler, je jen vedlejší bonus.
Dle mě je Swashbuckler lotr s oblibou působící (a dráždící) přímo ve společnosti, (ale může být kdekoli, kde mu to bude víc vyhovovat... a dostatečně vynášet). Svoji přítomnost mezi smetánkou (i všemi stupni společnosti níže, jen pro ujasnění), může utajit tak dlouho, jak se mu to zrovna hodí. Rozhodně Tam vydrží mnohem déle než běžný zloděj, třeba tak dlouho, aby mohl uloupit žold pro půl armády, či detailní informace o obraně atp. (Nic z toho co si představuju není dogma, jen ozvěna myšlenek, jako reakce na tvorbu jiných lidí.)
Že ho idealizuju? Bard/Paladin? Neřekl bych, já ho popsal jako 1/3 Kavalíra a 2/3 Lotra, což jsou Zloděj a Bard, čili jasně u něj převládá ten neřád ;-) A i kdyby měl čirou náhodou zákonné sklony, fakt je ten, že jakýkoli druh Zloděje smí být zákonného přesvědčení, tím spíš Swashbuckler. Mnozí jsou zlodějem profesně a jiní se jím stali jen kvůli okolnostem. (Krade snad Sam Fisher pro svou soukromou potřebu v samoobsluze, že ne? A je snad o to méně Zlodějem? Tím nechci tvrdit, že je to příklad Swashbucklera, to zcela určitě není.)
Rváč – Šermíř
Duelista – Duelant
Sakra chlapi, vy to neslyšíte?!
Jedno z těch slov je vždycky uhlazenější verzí.
Mě osobně se zamlouvá výraz Švihák, ale nikomu ho nevnucuju, Šermíř, či Duelant zní taky dobře.
(Nic ve zlém, ale ač je Duelista popisnější než Vejtaha, za uši tahá úplně stejně.)
Jo a co se týče toho tvého nekonečného Šviháka...
Švihák, Elegán, Krasavec, všechno jsou to podobná slova, která označují vzhled a né schopnosti !
Něco podobného můžeš říkat o Bradu Pittovi a né o zloději specializovaném na boj.
Bylo by to prima demo, fajn promo a lidem jako já by to zkrátilo čekání o pěkných pár hodin. Zvláště pokud by šla postava uložit, a potom v ostré hry rovnou načíst a začít hrát. : )
Promiň Edvine, ale mýlíš se.
Toto jsou přece ctnosti vytvořené a plně platné jen pro dobré přesvědčení.
Neutrálové budou mít k některým bodům výhrady, něco považují za podružné, či zcela irelevantní.
A zlí mají naprosto jiný seznam ctností a ten jak se domnívám, vypadá asi takto: Moc, Bohatství**, Lstivost, Síla, Nelítostnost, Vytrvalost a nezdravé Sebevědomí. (Hrabivost a Nedůvěru nemohou považovat za ctnost, ovšem z naprosto jiných příčin než ti dobří.) Mnoho mocných králů bylo z „nějakého“ důvodu zákonně zlých, no středověk…, otázka je, kdy definitivně skončí. (Je to holt stále v příliš mnoha hlavách, ale Zlo je zlé. Spirála Blbosti se prozatím zrychluje... Vyviň se, či zhyň, platí pro všechny lidi, bez výjimek.)
Zloděj tedy může být z pohledu jistého okolí, „ctnostný“. Toto okolí se ve svém přesvědčení, navzájem podporuje, čímž může vytvořit iluzi, že jde o standard. Je to zúžená perspektiva, jako když bydlíte celý život v údolí. A zejména platí, že ten kdo nechce nic vědět a nic vidět, ten neuvidí i kdyby byl sebeinteligentnější! (Pořád ještě mluvím o perspektivě/moudrosti.)
*(schází mi tam výrazně: schopnost Spolupráce)
**(místo Bohatství si u některých primitivních postav/příšer dosaďte třeba schopnost lovu, rozměry, plodnost, jedovatost, hypnózu, barvu, hlučnost, či smrad.)
Naopak výraz „duelista“, zavání otrockým překladem z anglického „duelist“ a zní trochu těžkopádně, v porovnání s v češtině tradiční formou „duelant“, (jak potvrzuje i kontrola pravopisu…). Pokud bych někdy dříve než tady slyšel výraz duelista, mohl bych ho bez přesnější specifikace, klidně považovat za člena hudebního tělesa.
Slovo " Ctnost " má pevně daný význam a můžeš se o tom dočíst v každém lepším slovníku nebo v nějaké encyklopedii. Navíc jsou ctnosti jenom dobré, neutrální nebo zlé postavy nemají žádné neutrální nebo zlé ctnosti. Význam tohoto slova se dá vysledovat až do antického řecka, ale u nás se vžil spíše příklad s rytířskými ctnosti ( zas tak moc se od těch řeckých neliší, myšlenka je stejná )
Tady máš přímo slovníkový výpis:
" Ctnost (řec. αρετη, areté, lat.virtus) je vypěstovaný a navyklý (habituální) sklon k dobrému jednání. České slovo ctnost souvisí se slovy ctít, čest, úcta. "